Těžní věž má půdorysné rozměry 21m šířka x 17 m délka a její výška je 41 metrů.
Uhlí se těžilo hloubky 881 m v 11 podzemních patrech.Maximální hloubka dolu byla 903 m.
Do nejvyššího patra věže vede celkem 152 schodů. Od 4. Nadzemního podlaží je volně přístupné původní ocelové točité schodiště s 88 schody.
Hlavním důvodem vzniku dolu KUKLA bylo nařízení Báňského hejtmanství 22. července 1860, které nařídilo vybudovat důl jako odvětrávací šachtu dolu Františka v Padochově , kde došlo 8. června 1860 k největšímu důlnímu neštěstí v revíru a zahynulo zde 53 horníků.
Jáma dolu KUKLA byla zaražena již v srpnu 1861.
Od zaražení jámy až do jejího definitivního uzavření železobetonovou krycí deskou roku 1986 uplynulo 121 let.
K největšímu důlnímu neštěstí na dole KUKLA došlo v roce 1921. Při výbuchu třaskavých plynů zahynulo 26 horníků.
Během druhé světové války vznikl na území dolu KUKLA pracovní židovský tábor, kde pracovali židé z Ivančic a okolí.
Zpočátku byl důl KUKLA odvětráván přirozeným způsobem a ventilátor s elektrickým pohonem byl postaven až roku 1902.
V nejvyšší části těžní věže byl jako první v Rakousku - Uhersku umístěn těžní stroj Koepe s elektrickým měničem typu Illgner.
Až do roku 1932 bylo používáno v důlní dopravě na dole KUKLA 18 koní, pomocí nichž se těžilo až do hloubky 6. patra.
Doprava probíhala tak, že koně tahali vozíky seřazené do vlaků na kolejích. Před koněm šel osvětlovač volným krokem a důlní lampou svítil na cestu. Koně pak znali již cestu zpaměti a dokázali pracovat i bez osvětlení.
Stáje pro koně byly vybudovány v podzemí dolu a byly neustále osvětlené. Jednou za čas však byli koně vytahováni na povrch na pastvu.
