Důl KUKLA v bývalém areálu Rosicko-oslavanského uhelného revíru se nachází na pokraji města Oslavany v Jihomoravském kraji, okrese Brno-venkov. Když se v roce 1986 definitivně uzavřely brány dolu, měl za sebou již historii dlouhou 121 let.
V roce 2012 byla těžní věž dolu KUKLA nově otevřena jako živá a veřejnosti přístupná kulturní památka, s atraktivní interaktivní náplní, zajímavý turistický cíl pro opakované jednodenní výlety či zastávka na toulkách po cyklotrasách Rosicko - Oslavanska. Vlivem svého umístění již téměř 100 let dotváří těžní věž dolu Kukla reliéf města Oslavany a jako charakteristický znak těžební oblasti bude i budoucím generacím připomínat hornickou minulost prvního místa na Moravě, kde se již před 240 lety započalo s těžbou uhlí.
Krátká historie:
Založení Nové šachty (prosinec 1860)
Veřejnosti jest známo, že příčinou velkého neštěstí na Dole Františka v Padochově byly třaskavé plyny. Jejich výbuch, který usmrtil 53 horníků, potvrdil to, o čem mluvilo se již dlouhou dobu. Těžířstvo Mullerovo musí nevyhnutně vybudovat řádnou větrací a odvodňovací šachtu. Tato má býti hloubena u Oslavan na kopci Kukla. Její zaražení naplánováno je na srpen roku 1861 a plány kromě šachty přirozeně větrací a čerpací, ukazují i budování šachty na lezení a těžení. Celé dílo má býti dokončeno v roce 1865, kdy má být vyhlouben a založen důl nazvaný Nová Šachta.
Velká modernizace (prosinec 1913)
Od roku 1911, kdy bylo rozhodnuto o stavbě elektrárny v Oslavanech, probíhají intensivní práce i na Dole Kukla. Ten, díky tomu, že se jako přímý zásobitel elektrárny stal centrálním dolem celé oblasti, prochází již druhým rokem masivní přestavbou a modernizací. Šachta byla znovu vybetonována. Zbořeny byly staré budovy s vysokým komínem a nově jsou vystavěny všechny povrchové budovy. Největší novinkou je ale moderní těžní věž, vysoká celých 37 metrů. Ta postavena byla celá z železobetonu a v její nejvyšší části umístěn je elektrický těžní stroj Koepe s elektrickým měničem systému Illgner, který je první svého druhu v celé monarchii,. Dá se říci bez nadsázky, že po takových úpravách, se z Dolu Kukla stal nejdůmyslněji vybudovaný důl celého revíru. Tím ale modernizace zdaleka nekončí, protože již v příštím roce má býti zprovozněna lanová dráha na zbudované prádlo – třídírnu uhlí poblíž elektrárny.
Tragédie v Oslavanech (březen 1921)
Potvrdilo se opět, že život hornický a havířský je těžký, jako i to, že v dolech číhá nebezpečí v každé chvíli. Ve městě Oslavanech v jediný den zahynulo 26 horníků. Znenadání došlo k výbuchu důlního plynu, jaký rajón nepamatuje víc než šedesát let. Tentokráte neštěstí postihlo horníky těžící uhlí na Dole Kukla. Ten, ač moderně vybaven, nevyhnul se tak neblahé události, která má za následek smutek a žal desítek pozůstalých, kteří šli se ve velkém počtu k poslední rozlučce s tragicky zemřelými horníky dne čtyřiadvacátého března roku 1921.
Transformace národních podniků (prosinec 1949)
Velké změny, kterých je kolem nás v současnosti spousta, neobcházejí ani důlní podniky. Mnozí si pamatují, jak se po znárodnění z rozhodnutí Generálního ředitelství československých dolů spojily od 1.1. 1946 v jeden národní podnik Rosické doly a Lignitové doly na jižní Moravě. Jejich spojení trvá až doposud pod názvem Rosické a jihomoravské doly, n.p. v Zastávce u Brna, ale od 1. 1. 1950 se znovu utvoří dva národní podniky — Rosické uhelné doly, národní podnik s centrálou v Zastávce u Brna a Jihomoravské lignitové doly, národní podnik s centrálou v Hodoníně. Národní podnik Rosické uhelné doly v Zastávce u Brna se následně rozčlení na tři závody. Jedním z nich bude Důl Julius v Zastávce u Brna s pomocným Dolem Ferdinand, briketárnou a šamotárnou. Druhým se stane Důl Antonín ve Zbýšově u Brna s pomocnými doly Jindřich a Simson a koksovnou. Třetím závodem bude Důl Nosek (dříve známý pod jménem Kukla) v Oslavanech s pomocným Dolem Františka a Anna.
Poslední vůz těžby (1973)
Po dokončení budování moderního dolu Jindřich II ve Zbýšově mohlo konečně dojít k ukončení těžby na dole V. Nosek, který dlouhá léta dodával uhlí slabší kvality do oslavanské elektrárny. Poslední vůz uhlí byl vytěžen v pátek 31.8. 1973, v jednu hodinu odpoledne. Horníci ze zavřeného dolu najdou uplatnění právě v dokončeném dolu Jindřich II a opuštěný důl teď bude sloužit jako vtažná jáma a k odčerpávání důlních vod.
